Gluten: Skutečné zlo převtělené do potravin, nebo jen obrovský strašák a propaganda?

Fitcult
Přidáno 29. listopad 2015, 9:57, autor: Simon K. necis

Nedávno jsem četl trefný komentář, který říkal, že je moderní maximálně skandalizovat všechno nejvíce, jak se dá používáním polopravd. V mouce je lepek, v mléce je laktóza, v mase jsou antibiotika, sója je GMO, ovoce a zelenina v obchodech jsou bez vitaminů. Z toho vyplývá, že nejzdravější je se oběsit - pouze tak člověk zemře zdravý. Něco na tom bude, že? Z fitness se stal jen jakýsi trend. Samozřejmě ne u všech je to trend a ne všichni mají potřebu lajkovat cokoliv spojené s fitness, jen aby si ukořistili uznání od kamarádů, že oni jsou něco více, protože „si jedou fitness“. Gluten je samostatné téma, podobně jako několik dalších známých výrazů. Je dobrý, špatný? Kolik ho mohu zkonzumovat? A co celiakie? A co celebrity, marketing a nevědomost? Můžu si dát sakra ten sendvič?

 

Gluten: Skutečné zlo převtělené do potravin, nebo jen obrovský strašák a propaganda?

 

Co to vlastně je ten gluten?

 

Gluten, tedy lepek, je směs proteinů, které se nacházejí v pšenici, ječmeni a jiných obilovinách. Lepek dodává pečivu efekt „žvýkatenosti“. Lepek je také nyní velmi využívané a často skloňované slovo v rámci marketingu, vždyť jen v USA odhadují, že do roku 2016 narostou tržby z bezlepkových výrobků až na 15 miliard dolarů. Zůstaneme ještě ve Spojených státech amerických, kde přibližně 18 % dospělých kupuje bezlepkové výrobky, přičemž pouze 1 % z nich je alergických na lepek.

 

Doba se vyvíjí a posouvá vpřed, to platí samozřejmě i v oblasti vědy. Chválabohu. Jako příklad tohoto tvrzení můžeme uvést to, že výzkumný tým kolem Dr. Gibsona nám přinesl v roce 2011 důkazy o zvýšené citlivosti na lepek u neceliaků. A dva roky po tomto výzkumu přišel s navazující studií, která tvrdí zase naprostý opak! Původní studie naznačovala, že strava obsahující lepek může způsobit zažívací potíže i u lidí, kteří netrpí celiakií. Tento problém adresovali jako non-celiac gluten sensitivity (NCGS - citlivost na lepek u neceliaků). Jelikož pan Gibson věděl, že lepek se nacházel ve skoro každém typu stravování již dlouhá léta, rozhodl se dát této problematice ještě jednu šanci v podobě již zmíněného výzkumu. Jako subjekty figurovalo 37 lidí, kteří si sami diagnostikovali celiakii - alergii na lepek. Během pozorování cyklovali tři typy stravování - stravu bohatou na lepek, stravu s nízkým množstvím lepku a nakonec to byla strava, v níž se lepek nenacházel vůbec. Na konci pozorování všechny tři typy stravování způsobovaly u zkoumaných jedinců únavu, nadýmání a bolesti břicha. Nezáleželo o který typ šlo, že by placebo? Pacienti, kteří si diagnostikovali tuto „nemoc“ již na začátku studie očekávali, že se budou cítit špatně, tak se i cítili. K podobnému závěru přispěla i tato loňská studie, která byla prováděna úplně jiným výzkumným týmem. Těchto závěrů jsou desítky. Zajímavé, že?

 

Gluten: Skutečné zlo převtělené do potravin, nebo jen obrovský strašák a propaganda?

Co o glutenu víme, a naopak, kde nastává veškerá kontroverze a chaos?

Observační údaje, buněčné interakce, molekulární výzkumy, kontrolované studie na lidech. O glutenu toho víme hodně. Víme na 100% i to, že lidé, kteří mají diagnostikovanou celiakii, by měli ihned přejít na bezlepkovou stravu. Dále můžeme potvrdit, že poměrně radikálně narůstá množství celiaků z lidí, kteří již trpí nějakou auto-imunní chorobou (cukrovka typu 1 nebo Hashimotova tyreoiditida). Ale na jednu důležitou otázku neumíme přesně odpovědět. Do jaké míry je lepek problémem pro lidi, kteří netrpí celiakií? „Citlivost“ na gluten můžeme rozdělit do tří hlavních kategorií:

  • Autoimunitní (např. vzpomínaná celiakie)
  • Alergická (např. alergie na pšenici)
  • Neautoimunitní a nealergická

Jak jsme si výše uvedli, autoimunitní a alergická reakce na lepek je nám už díky mnohým výzkumům jasná a je pro nás srozumitelná. Ale zastavme se na chvíli u třetí kategorie. U té, kde nastává ve světě v rámci problematiky lepku největší chaos a díky níž se odehrává veškerá současná debata a kontroverze. Dámy a pánové, NCGS (non-coeliac gluten sensitivity), nebo po našem, citlivost na lepek u neceliaků.

 

NCGS (non-coeliac gluten sensitivity) aneb kde nastává problém

Citlivost na lepek u lidí, kteří netrpí celiakií (dále už vždy jen NCGS) můžeme klasifikovat jako negativní reakci těla na použití zrn obsahujících lepek, kdy nejde o alergickou a ani autoimunitní reakci. Problém je ovšem v tom, že diagnóza není založena na žádných bio-ukazatelích, tedy neexistuje žádný relevantní test u doktora, při kterém zjistíš, jestli máš NCGS. Pokud někdo není přímo celiak, na stůl vyloží právě „jsem-citlivý-na-lepek“ karty. Další zajímavost je v použitých slovech. Všude je tato „nemoc“ uváděna jako citlivost (sensitivity) na lepek, a ne jako intolerance! Intolerance, nebo i nesnášenlivost je definována jako schopnost neumět strávit určitý nutrient. Jako příklad můžeme uvést intoleranci laktózy, kdy člověk s tímto onemocněním postrádá enzym zvaný laktáza, který štěpí mléčný cukr - laktózu. Takže k nepokojům v zažívacím traktu dochází kvůli fermentaci nestrávené laktózy ve střevě. Avšak, s citlivostí“ je to trochu složitější, protože příznaky se mohou projevit jak uvnitř střevního traktu, tak i mimo něj. Dále tu hraje důležitou úlohu také genetika a genetické vlohy osoby.97 % pacientů s celiakií geny DQ2 nebo DQ8, které vystupují jako antigen při tvorbě lidských leukocytů (bílých krvinek). Některé výzkumy nám ukázaly, že asi 50 % z těch, kteří mají NCGS, mají zároveň i tuto genetickou predispozici. 

 

Výsledky tedy říkají, že je tu velký význam nocebo efektu, kdy lidé sami očekávají zvýšený výskyt různých příznaků, což vyvolalá negativní vliv.

 

To, že neexistuje relevantní test citlivosti na lepek už víš. Ale, některé laboratoře vyvinuly své vlastní testování (např. EnteroLab, který využívá rozbor fekálií - konkrétně antigliadinové protilátky IgA). Ale tyto testy jsou neověřené a neakceptované v současné lékařské praxi. Navíc výzkumy ukázaly, že polovina pacientů citlivých na lepek i tak měla negativní výsledek testů na obsah antigliadinových-IgA protilátek, z toho vyplývá, že i tento pokus o vytvoření relevantního testu si můžeme odškrtnout. Tak jak tedy zjistím, že právě já jsem citlivý na lepek? Vzhledem k nedostatku konsensu v otázce, a stále vyvíjejícího se stavu výzkumu v této oblasti, je zjistit odpověď na tuto otázku nemožné. Když se podíváme na "recenze" vědecké literatury, výskyt citlivosti lidí na lepek se odhaduje mezi 0,6 - 6% obyvatelstva, což je o mnoho nižší číslo než naznačují procenta prodeje bezlepkových výrobků. Ještě jednou. 0,6 - 6% obyvatelstva.

 

Gluten: Skutečné zlo převtělené do potravin, nebo jen obrovský strašák a propaganda?

Pokud bychom chtěli být objektivní, tohle bychom dali stranou - co těch ostatních 94 %?

Mezi buňkami naší střevní výstelky jsou tzv. „těsné spoje“, které jsou spjaty s tím, co se dostane do našeho krevního oběhu. I lidé bez autoimunitní/alergické reakce na lepek fungují tak, že konzumace lepku spustí uvolňování proteinu s názvem zonulin. Zonulin zase tyto naše „těsné spoje“ otevírá a už nejsou tak těsné. Do těla se tedy dostanou i různé odpadní látky a po různých procesech můžeme pozorovat nadýmání, vyrážky, bolesti a další příznaky. A protože je gluten nestravitelný protein, který by neměl projít přes buňky (přesněji se bavíme o proteinu s názvem gliadin. Lepek je vlastně třída dvou hlavních proteinů - gliadin a glutenin). Nicméně, protože se uvolňuje zonulin, který naše „těsné spoje“ otevírá, tyto glutenové proteiny mají možnost sklouznout do krevního řečiště. V těle se však lepek opět odstraňuje bez trvalého problému a hladina zonulinu klesne a těsné spoje jsou opět těsnými. Žádný problém.

GLUTEN-FREE jen jako reklamní tah, dobře promyšlená taktika, novodobý způsob jak být cool?

Bohužel, je množství lidí, kteří si při kupování 2x 3x 4x dražších výrobků s nápisem na obalu „gluten-free“ nebo „bezlepkové“ myslí, že jsou in, cool, moderní a zajímaví. Tento primitivní cíl, nazvěme ho „být víc cool než moje kamarádka“, způsobuje jedině fakt, že jen plníš už tak dost přeplněné peněženky potravinovým řetězcům. Bezlepkové pečivo, bezlepková pizza, bezlepkové sušenky a dokonce jsme postřehli i bezlepkové zákusky.

 

Pokud člověk s typickou západní stravou přepne svůj mód na stravu víceméně bez lepku, která obsahuje ovoce, zeleninu, více bílkovin, více vlákniny a nutričně bohaté potraviny, vždy to bude změna k lepšímu, zdravějšímu. Ale věřit, že budeš zdravější, když budeš pokračovat v konzumaci zpracovávaného hnusu po celý den, jepořádná hloupost.

 

Toto video musíš vidět (je i s titulky)

 

Gluten-free se stalo v dnešní době jen velkým marketingem. Všechny produkty začaly být bezlepkové a najednou bychom všichni měli limitovat gluten v našem jídelníčku. Je to šílené. Společnosti lepí na obaly potravin nálepky gluten-free. Proč to dělají? Jen aby více prodali. Z lepku je populární buzzword, které nevědomí lidé slepě následují. Něco podobného, ​​jako když lidé řeší organické a neorganické jídlo, přičemž netuší, co má kolik kalorií, kolik bílkovin, sacharidů a tuků. Něco, jako když se kuřák zabývá pesticidy na svém jablku. Skutečný a nemilosrdný cynismus vůči skutečným celiakům, kteří jen kroutí hlavami! Celá problematika ohledně lepku se proměnila na tendenci lidí ukazovat prstem na jednu konkrétní věc vyvolávající (nejen) zdravotní problémy. Jednu dobu ukazovali prstem na tuk, později to byly zase sacharidy, pak ukazovali prstem na vysoce-fruktózový kukuřičný sirup, pak za všechno mohla umělá sladidla.

 

A pokud opravdu někomu stačí, že sexy Ryan Gosling (a sto dalších) propaguje gluten-free stravu, a je díky tomu autorita v očích veřejnosti, je to smutné.

 

Gluten: Skutečné zlo převtělené do potravin, nebo jen obrovský strašák a propaganda?

 

Glutene, pojď zpátky, vrať se! Je ti odpuštěno.

 

Dr. Alessio Fasano, spoluautor nedávné studie, to shrnul velmi krásně pár větami: Navzdory mnohým nepodloženým tvrzením (reklama), se porucha související s požitím lepku nebo lepek obsahujících obilovin u neceliaka (NCGS) nachází v literatuře, na základě čehož vznikla diskuse o důležitosti bezlepkových výrobků. Přestože je toto téma jasně „zmanipulované“ na důležitost bezlepkových výrobků, třeba zároveň dodat, že je také stále více důkazů pro výskyt citlivosti na lepek u neceliatiků. Proto, pokud si všimneš jakéhokoliv seriózního negativního příznaku po zkonzumování lepku, nechte se vyšetřit u doktora, zda nemáte celiakii.Jde o nemoc, která bývá často přehlížena a pozdě diagnostikována, přičemž je velmi vysoké procento úspěšnosti jejího zjištění. Tvrzení, že všichni musí být na 100% bezlepkové stravě, protože je to prostě lepší a zdravější, je směšnéNa druhou stranu tvrdit, že pokud někdo nemá celiakii, tak pro lepek nemůže představovat za žádných okolností problém, je stejně tak směšné. Netřeba vidět hned všechno černé nebo bílé. Existuje i šedá barva. O tom mluví všechny výzkumy v rámci NCGS - pojmu, v jehož souvislosti nastává všechen chaos. V každém případě, snad jste z článku zachytili kopec myšlenek, faktů, vyjádření a tipů o lepku, protože dívat se na nadpisy „Lepek způsobuje smrt“ a celkově koukat se na „gluten-způsobuje-všechno-zlé“ mentalitu některých lidí, je smutné.

Pokud se ti článek líbí, podpoř ho: